Z HISTORIE

​

​​

Boží království v tomto regionu bylo už z minulosti. Byly to skrovné pozůstatky některých probuzeneckých hnutí, ale byly. Tato krátká historie zahrnuje dobu zhruba 45 let. 

​

Když jsem se v roce 1969 znovuzrodil, měl jsem velkou touhu pracovat pro Pána Ježíše Krista. V roce 1972 jsem začal působit mezi evangelickou mládeží a tak během roku 1973  došlo k historicky prvnímu letnímu táboru v Radlicích, na palouku rodiny Makovičkových. Od té doby až po dnes tam letní tábory mládeže bývají. Pán nás tu všechny, kteří měli touhu po Božích věcech, pospojoval dohromady. Evangelium tu zasáhlo nejen mou rodinu (tatínek už byl znovuzrozený před tím), ale i další rodiny, z nichž někteří už znovuzrození byli. Mívali jsme velmi požehnaná setkání, na nichž lidé vydávali své životy Ježíši Kristu. Dostali jsme se do kontaktu s brněnskou letniční skupinou i obdobně smýšlejícími lidmi z Třeboně. Později došlo k propojení s celorepublikovým probuzeneckým hnutím, které tehdy probíhalo.

​

Jak to už v malých městech bývá, mladí lidé vstupovali do manželství, nastupovali do školy a odcházeli. Když už tu skoro nikdo nezůstal, byl jsem i já na přibližně sedm let mimo Dačice. 

​

Když jsme se v roce 1982 vrátili s Jindřiškou už jako manželé a součást letniční církve, Pán nás znovu počal používat ke shromažďování Božího lidu. Proběhlo mnoho vln, ve kterých lidé přicházeli a odcházeli. Vždy, když něco skončilo, věděli jsme, Pán má připraveno něco dalšího. Po poslední vlně, ve které tu bylo zvěstováno evangelium, nás oba, Jindřišku i mě, Pán Ježíš vyzval, abychom se modlili za spolupracovníky. Přišli Turčinkovi, Dana Zichová oslovila a pozvala bratry Trčkovy a další, pak přišli Vretonkovi a roste tu to, co vidíte dodnes. Mám v Pánu naději, že teď to už nebude jen jedna z dalších vln, ale že to, co tu je, je zárodek budoucího sboru.

​

Blíží se druhý příchod Pána Ježíše a je před námi ještě mnoho zápasů, ale i vítězství. Ježíš je vítěz a budeme-li věrní, On nás použije k dokončení svého díla v tomto regionu. Já dnes ve svých 70-ti letech předávám štafetu mladší generaci, to však neznamená, že přestávám pracovat. Práce je před námi ještě velmi mnoho.

​

            

 Mirek Marván